Cítila jsem se v Anglii sama. Přítel chtěl přivést svou maminku a mě tak nějak přepadla i panika. "Budu na vše sama." , "Dcera bude mluvit hlavně rumunsky, místo anglicky." , "Všechna důležitá rozhodnutí, budou přítele a jeho maminky." ... a podobně.
Neumím to úplně identifikovat, ale věděla jsem, že něco není v pořádku. Musím odjet!
Musím zůstat v ČR s dcerou, abych se dokázala nadechnout.
Přítel s tímto samozřejmě nesouhlasil. Po čase se s tím smířil a nyní se snažíme najít společnou cestu.